Některé kryptoměny nejsou tak bezpečné, jak se zdá
Blockchainové technologie jsou revoluční v tom, že bez centrální autority dokáží zajistit naprostou důvěryhodnost databáze. Ale to neplatí ve všech případech.
Jedním z důležitých aspektů, na kterých kryptoměny staví svoji bezpečnost, je decentralizace. Kopie stejné databáze je uložena na tisících různých počítačů, takže ji nelze zfalšovat, leda že byste to udělali na většině najednou, což je považováno za nemožné.
Ovšem nemožné to není u některých kryptoměn, paradoxně to například je možné relativně snadno u té největší, tedy u bitcoinu.
Jde totiž o to, že transakce jsou v síti bitcoinu potvrzovány těžením nových datových bloků, což je činnost, která vyžaduje vysoký výpočetní výkon, což ve svém důsledku činí toto těžením nákladnou záležitostí.
Přirozeným důsledkem tohoto faktu je, že se většina těžebního výkonu soustředila do rukou úzké skupiny největších těžařů, konkrétně u bitcoinu více než 50 procent dají dohromady čtyři největší těžaři.
Ti když se domluví, tak můžou pro sebe vytvořit nové jednotky bitcoinu přes tak zvaný double spending, kdy určité historické bloky vytěží znovu s jiným obsahem a donutí zbytek sítě je přepsat.
Je to problém konceptu proof of work a bitcoin nebo ethereum kvůli tomu nelze považovat za decentralizované kryptoměny.
Pohledem státu je více než 75 procent těžebního výkonu bitcoinu soustředěno v Číně.
Řešení už se hledají, Ethereum by rádo přešlo na potvrzování transakcí přes tak zvané proof of stake, kdy „v sázku“ budou těžaři dávat své ethery, aby potvrzovali transakce tak, jak mají.
Jiné kryptoměny, jako XRP (Ripple), od začátku běží na bezpečnějších systémech, jako je consensus.